Vakcíny obsahují životu nebezpečnou rtuť

Pravda o očkování: Ve složení vakcín zahrnutých do skupiny „povinné očkování v ČR“ rtuť nenajdete, jelikož ji tyto vakcíny neobsahují. Dnešní vakcíny obecně rtuť buď neobsahují vůbec, nebo pouze ve zbytkovém množství. Před formulací ukvapených závěrů je rovněž nutné si uvědomit, že není rtuť jako rtuť.

Vědecká komunita i výrobci vakcín se účinkem etylrtuti v posledních desetiletích důsledně zabývali. Do dnešního dne však nebyl prokázán škodlivý účinek na lidský organismus. Naopak jsou k dispozici vědecké studie, které souvislost mezi etylrtutí a poškozením dětského organismu přímo vyvracejí. Příkladem mohou být dvě dokončené, na sobě nezávislé epidemiologické studie v Anglii. Ani jedna z nich neprokázala souvislost mezi zpomalením vývoje dítěte, vývojovými nervovými defekty nebo poruchami chování a aplikací DTP vakcín (vakcína proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli) s thiomersalem ve 2., 3. a 4. měsíci věku.

 

Další mýty ohledně obsahu a složení vakcín:

Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus

Pravda o očkování: Ano, některé vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník je totiž všude kolem nás. Denní dávka hliníku až do množství  2 mg/kg hmotnosti na den je dle vědeckých studií považována za minimálně rizikovou.  Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že příspěvek hliníku z jakékoli vakcíny nikdy, a to ani zdaleka, této hranice nedosahuje.

Pro lepší ilustraci se podívejme na dětské očkování v současném očkovacím kalendáři. V průběhu prvních šesti měsíců života mohou děti obdržet přibližně 3 mg hliníku z vakcín. Ve stejném období přijmou na 10 mg z mateřského mléka a ještě mnohem více z umělé výživy. I když je příjem hliníku z mateřského mléka nebo výživy vyšší než u vakcín, stále se pohybuje pod hladinou stanovené hranice.

K obsahu hliníku ve vakcínách je nutné dodat, že skutečně neexistují žádné relevantní vědecké důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by hliník ve vakcínách oslaboval imunitní odpověď.

Obdobně nejsou ve vědecké komunitě důkazy ani o tom, že by způsoboval astma, alergie či autismus.

 

Vakcíny obsahují zdraví škodlivé zbytkové látky z výroby – formaldehyd/antibiotika

FORMALDEHYD

Pravda o očkování: Složení vakcín může v některých případech obsahovat minimální zbytkové množství formaldehydu, který se používá při výrobě očkovacích látek jako inaktivační prostředek, tj. k potlačení aktivity mikroorganismů a jejich toxinů (jedů) nebo k zabránění mikrobiální kontaminace. Jedná se např. o očkování proti dětské obrně, očkování proti žloutence typu A nebo očkování proti tetanu.

Vakcíny mohou obsahovat formaldehyd v mizivých, stopových množstvích. Formaldehyd jako takový není lidskému organismu cizí, ba naopak – je důležitou součástí lidského metabolismu – využívá se při syntéze DNA a aminokyselin. Lidská krev obsahuje přibližně 2,5 µg formaldehydu na 1 ml krve. Za předpokladu, že průměrné 2měsíční dítě má 5 kg a  množství krve 85 ml/kg, by se celkové množství formaldehydu, které má dítě ve svém krevním oběhu, rovnalo přibližně 1,1 mg. Toto množství je nejméně 5× vyšší než množství obsažené ve vakcínách (0,2 mg). Nejen proto je tedy množství formaldehydu obsažené ve vakcínách považováno za nerizikové, nezpůsobující nežádoucí účinky očkování. 

ANTIBIOTIKA

Pravda o očkování: Při výrobě některých vakcín mohou být použita antibiotika (např. neomycin, polymyxin B, streptomycin), aby bylo zabráněno bakteriální kontaminaci. Jejich minimální zbytkové množství se pak může objevit ve vakcínách. Dostupné vědecké studie však ukazují, že tak malé množství obvykle nezpůsobuje nežádoucí účinky.

 

Našli jste, co jste hledali? ANO / NE
Je nám líto, že jste nenašli informaci, která vás zajímá. Můžete ještě zkusit mapu stránek nebo nám napište e-mail.
Děkujeme za vaši zpětnou vazbu - pokud máte další otázky, můžete se na nás obrátit na e-mailu cz.info@gsk.com.